O Divadle Tří
Tomáš Novotný Lukáš Udržal Láďa Marek 
Petra Tenorová Kateřina Sedláková Ondra Novák
Divadlo Tří
Ano, Tomáš Novotný je profesionální herec. Alespoň to tvrdí písmenka na jeho vysokoškolském diplomu. Stále nicméně hraje amatérské divadlo, protože souhlasí se starým keltským příslovím: "Lepší je hrát amatérské divadlo jako profesionální herec, než hrát v profesionálním divadle jako amatér." Vidět ho nicméně můžete v několika profesionálních divadlech, kde ještě nepoznali, že hraje jako amatér, což je vlastně chyba oněch profesionálních divadel.
Ten člen Divadla Tří, co se často s kdekým bratří. Ví, kde mu hlava stojí, často proto, že je tam už od večera. Povahy mírumilovné. Zkusil funky s kapelou Funktomass, divadlo "jaksepatří" EXIL, ale nejraději má komorní a oddychovou autorskou tvorbu Divadla Tří. Vzděláním humanista, žije v Pardubicích, žije pro zážitky, ale odpovědně.
"Pokud je někde nějaká vedlejší role či poslední příchod, sem s ním!" Tak by se dalo charakterizovat v Divadle Tří působení "toho třetího". Ladislav Marek, jedno z dětí divadla Exil, které s ním prožívalo jeho první lásky, první rozchody, pubertální výhody a školní nehody, vždy ke všemu ochotný herec, příležitostný moderátor a neškolený sborový zpěvák se sólovými ambicemi, se dal dna dráhu zcela neuměleckou - nadchl se pro obor pojišťovnictví a už se nepustil. A možná to bylo jen a jen kvůli té zajímavé budově - šel tam jaksi pudově.
Kateřina Sedláková
Její umělecké sklony rodiče rozpoznali už v raném dětství, kdy na záchodě zpívala "Kdo mi utře zadek?" Tak se rozhodili ji na devět let umístit do umělecké školy.
Poté v pubertě inspirována spolužáky odešla na ekonomickou školu, aby nebyla jak se říká out. Ale umělecká sféra ji lákala i nadále a proto se nyní vyskytuje v Brně na Janáčkově akademii múzických umění a studuje muzikálové herectví. Jinak je to veskrze nenáročná a přátelská bytost. Její vášní je jídlo. Takže presenty v podobě květin rovnou zavrhněte.
Je rodačkou z Pardubic ale vyskytuje se povícero v jiných částech republiky. Životním mottem je Láska, protože s láskou jde všechno.
Ondra Novák
Improvizující zvukař věrný metodě "Pokus - omyl". Často neví, který knoflík mačká, ale pokud zmáčkne nesprávný, bravurně zahraje, že to bylo naprosto chtěné. Nebo se objeví na scéně jako Dušan Klein či Roman Šmidberský. Otevřeně přiznává: "Nejsem dobrý herec, ale klukům bylo líto, že mně je líto, že nejsem jedním z nich a tak ze mě udělali zvukaře a osvětlovače. Ani v tom nejsem dobrý, ale kdyby mě vyhodili, tak by jim bylo líto, že mi je líto, že už nejsem jedním z nich."
Kdo ví, kde se ta holka vlastně vzala? Pochází údajně z Prahy, ale do Pardubic přišla z nějakého polského města... Havířov. Tomáš nám ji našel ve Východočeském divadle v Pardubicích, kde je v angažmá a určitě patří mezi nejtalentovanější líheň českého divadelnictví. Miluje blbosti Divadla Tří a je skvělým doplňkem pro jejich tvoření. "Staráme se o ni jako o princeznu," brání se její kolegové, které častuje spojením slov, které ani rovnači dlažebních kostek neznají...
Historie Divadla Tří je a vždycky bude neodmyslitelně spjata s pardubickým stánkem amatérské kultury – divadlem Exil. Když před dávnými léty Karel Havlíček Borovský opouštěl naši vlast, těžko asi mohl tušit, že se jeho čin stane podnětem k názvu divadla. A když se do ní vracel, těžko mohl tušit, že se z Exilu odštípne trojice mladých mužů založivších si vlastní divadlo, které s ním nemá společného vůbec nic…
Lukáš Udržal, Tomáš Novotný a Láďa Marek se tedy poprvé setkali a poprvé spolu stanuli na onom linoleu, které znamená svět právě v divadle Exil. (Dnes už je jeviště divadla opatřeno pravými dřevěnými prkny.) Zdaleka to ale ještě nebylo Divadlo Tří a zdaleka na onom PVC nestáli sami. Sešli se totiž poprvé s ostatními odvážnými v kusu nazvaném PÁKISTÁN. Představení mělo úspěch (těžko říct, zda to bylo zapříčiněno kvalitou humoru či vysokou koncentrací příbuzenstva v publiku), a tak na něj navázaly odnože Pákistán o Vánocích, Pákistán – The Best of Movies a Pákistán – Matka příroda.
Na rozdíl od Karla Havlíčka se tedy pro trojici budoucích spoluhráčů stal Exil oblíbeným a hřejivým domovem, kam se ubírali nejen k budování amatérských představení, ale i k budování profesionálních závislostí na alkoholu, ženách a zpěvu. Trojici neřestí si pánové spravedlivě rozdělili. O závislost na zpěvu se postaral Tomáš Novotný, který si prosadil své přijetí na JAMU permanentním jódlováním před přijímací komisí. Po čtrnácti hodinách se porota rozhodla mladého adepta přijmout. Alkohol zůstal v rukách Lukáše Udržala, který by si pro pivo nechal koleno vrtat. Vzhledem k počtu vrtů v jednotlivých končetinách musel ale přeci jen pití trochu omezit. Ženy zůstaly Láďovi Markovi. Jelikož je to ale chlapec skromný, podělil se o svoji neřest se svými kamarády a již několik let je věrný jen jediné lásce – svému červenému Fiatu, na který nedá dopustit.
To jsme ale trochu odbočili od divadla Exil, kde se tato trojice zrodila. Všichni tři se pravidelně setkávali v nejrůznějších hrách nejrůznějších autorů a režisérů. Touha po vlastní tvorbě byla ale větší. Zrodilo se tedy představení UCTIVÁ POKLONA, PANE HRABĚ. Tento kus byl prvním počinem pod oficiální hlavičkou Divadla Tří a původně měl být také posledním. Podobně jako Karlu Havlíčku Borovskému se totiž našim třem hrdinům vyskytl v životě nepříjemný milník. Maturita. Zkouška dospělosti, která měla trojici nerozlučně rozdrobit do nejrůznějších koutů země za vyšším či vysokým vzděláním. Nic ale není tak horké, jak se zdá, a proto se naši chlapci setkali v dohledné době ještě při vánočním představení COCHON – zde si aktéři vzali na paškál žánr, kterého se obávají i nejuznávanější tvůrci – operu. Klasika s názvem Cochon (z Francouzštiny „Prase“) pod hudebním vedením Mirka Bažanta a taktovkou Michala Bečičky byla díky své vánoční atmosféře přijata publikem velmi vřele, a tak se mladí umělci rozhodli přidat ještě jeden celovečerní kus. PYTLOVINY. Nutno podotknout, že všechna tři posledně zmiňovaná díla akusticky a světelně ovládal Ondra Novák se svým mistrným citem pro šavle. Tím jsou pochopitelně myšleny pohyblivé páčky na elektronickém pultu. Ondrovi se proto od té doby říká v kruhu nejbližších „Muž za pultem“.
Divadlo Tří se před několika měsíci v Exilu rozloučilo s představením TRILOGIE, které se dalo pokládat za průřez celkovou tvorbou spolku. V tomto kusu jste mohli vidět tři jednoaktovky, či chcete-li jednu tříaktovku. Již zmiňovanou prvotinu Uctivá poklona, pane hrabě, druhým skečem byl příběh z konce druhé světové války s názvem Pan Smrt a v druhé půlce se na jevišti Exilu představil PODRAZ - příběh nejnovější, jehož námět je vypůjčen z dílny klasika žánru – Woodyho Allena. Touto cestou mistra srdečně zdravíme a děkujeme za bezplatné poskytnutí autorských práv. Děkujeme mu o to víc, že v plánu Divadla Tří je další celovečerní představení inspirované jeho literárními povídkami z let 1975 – 2009. Ale toto téma už nepatří do historie, nýbrž – doufejme – do blízké budoucnosti.